Sportovec tělem i duší - TEAC MP-270 (20.02.2007)

Firmou, která v poslední době chrlí na trh jeden přehrávač za druhým je vedle neznámých čínských a korejských značek i japonský gigant TEAC. Právě zázemí velké korporace dává naději na kvalitní zpracování a podporu. Na druhou stranu, velké firmy si takto malé přístroje mnohdy nechávají zhotovovat právě od těch neznámých výrobců z Číny a Koreje. Jsem tedy zvědav z jakého těsta je testovaný MP-270.

 

Cílovou skupinou tohoto přehrávače jsou především sportovci. Voděodolné plastové tělo má ovládací prvky z pryže a otvory nad spojovacími šrouby a USB konektor výrobce utěsnil gumovými záslepkami. Díky tomu by přístroj měl být odolný vůči stříkající vodě. Běžec (ale i vyznavač jiných sportů) si může přehrávač připnout k tělu buď odepínacím klipsem za opasek, a nebo použít průhledné pouzdro s páskou na ruku. Přehrávač do pouzdra perfektně zapadne a při běhu je umístěn na bicepsu perfektně dostupný.

 

Dodávaná sluchátka mě překvapila velmi dobrou kvalitou reprodukce. Zvuk je vyvážený a dostatečně hlasitý. Ani při nejvyšších hlasitostech se pak neobjevují klasické neduhy levných pecek. Zvuk je hutný a hodí se tak nejlépe k přehrávání rockových a popových skladeb, které uživatel pravděpodobně poslouchá nejvíce. Přednastavené křivky ekvalizéru nejvíce vyhovovaly právě těmto dvěma hudebním odvětvím. Také jsou to snad první sluchátka-pecky, která mi nevypadávala z uší. A to jednak díky konstrukci samotných pecek, ale hlavně přívodního kabelu. Ten je totiž schován do zapletené šňůrky a sluchátka jsou vyvedena kablíky s délkou tak akorát k uchu. Šňůrku si uživatel přehodí přes hlavu a sluchátka v uších skvěle drží jelikož na ně nepůsobí žádný tah jako u klasického provedení. To je s ohledem na sportovní využití velké plus. Konce šňůrky ústí na hrudi do „velkého knoflíku“, na který lze pověsit pomocí režného očka i samotný přehrávač. Celé to připomíná hands-free sadu, tady ovšem chybí mikrofon. Napadá mě, že by se v onom kolečku mohl skrývat malý naviják, který by přívodní kabel popouštěl přesně podle potřeby. To by ovšem asi nemístně zdražilo celý komplet a tak si musíme vystačit s kabelem napevno. Neškodilo by ale kdyby byl o pár centimetrů delší.

 

Velikost přístroje je přizpůsobena tomu aby se dobře ovládal i během sportovního výkonu. Tlačítka po stranách mají sice velmi nízký zdvih, ale je jasně znát sepnutí mikrospínače. Do designu přístroje, který je laděn spíše pro mladší generaci, svým tvarem zapadají a celkově tedy lze říct, že ovládání je řešeno velmi dobře a nezmění to ani umístění playeru do průhledného pouzdra. Vedle stříbrného křížového ovladače na čele přehrávače je poměrně skromný OLED displej. Ten je dvoubarevný a plně grafický. Po většinu času však zobrazuje celkem čtyři řádky. Dva z nich (horní a dolní) informují majitele o stavu přehrávače a zvolených režimech, dva střední pak zobrazují názvy skladeb, frekvenci stanic apod. OLED displeje jsou obecně dobře čitelné i na přímém světle a ani tento není výjimkou. Výtku si ale zaslouží celková titěrnost zobrazovaných údajů a to hlavně stavových ikon. Větší displej by se určitě hodil.

 

 Ve středu ovládacího kříže je pak tlačítko jímž se dostáváme do menu. Nabídka obsahuje volby pro nahrávání hlasu, rádio, pohyb v adresářové struktuře (Navigation), mazání souborů (Delete), utility, nastavení (settings) a samozřejmě možnost přehrávání hudebních souborů (Music). Citlivost diktafonu je velmi dobrá, nahrávky postrádají šum, ale hlasy se mi zdály trochu přebasované. Rádio hraje také velmi čistě. Bohužel citlivost není z nejvyšších. Spíše než FM tuneru však dávám vinu konstrukci sluchátek o které jsem mluvil již v úvodu. Po připojení referenčních KOSS Porta Pro se citlivost zvýšila a odpovídala běžnému standardu. Nutno říct, že jsem citlivost tuneru nijak exaktně neměřil a vycházím pouze ze zkušeností. 

 

            V sekci Utility je pak nabídka znovu orientovaná na atlety. Stopky však jistě každý běžec má u sebe a tak se zaměříme na druhou funkci. Pedometr alias krokoměr jsem u MP3 přehrávače objevil prvně a tak mne přirozeně zajímal. Přístroj neměří vzdálenost, ale počet kroků a k mému překvapení byl poměrně přesný. Nakolik přínosné je ale takové měření musíte posoudit sami. Zbývá jen dodat, že přístroj je vybaven otřesovým čidlem, na kterém je funkce pedometru založena.

 

            V záložce settings si pak můžete vybrat z osmi jazyků. Čeština mezi nimi není, ale velká ztráta to není. Mění se jen názvy v menu a ty každý zná. V nastavení lze dále vybrat ekvalizační křivku a změnit mód přehrávání, nastavit kontrast displeje a jeho podsvícení, stejně jako automatické vypínání přístroje a kvalitu nahrávky.

 

            Na přehrávání hudebních souborů (mp3, wmv) se dnes již snad nedá vymyslet nic nového. Co také vymýšlet? Lepší je zdokonalovat již vymyšlené. Kromě odsunutí položek navigace v souborech a jejich mazání do hlavního menu je funkčně naprosto klasické. S češtinou v ID tazích, které se na displeji zobrazují při přehrávání, si ale TEAC neporadí. Výběr ekvalizační křivky lze provést jedním tlačítkem, stejně jako opakování určité části přehrávané skladby a aktivace diktafonu. Spíš než nové funkce tak záleží na kvalitě reprodukce a tady, jak už jsem se zmiňoval, sportovec ze stáje TEAC zabodoval.

 

            Hodnocení tohoto přehrávače je poměrně složité. Design mě nijak nezaujal, ale je podřízen užití při sportu. To předpokládá pohodlné ovládání, dost dlouhou výdrž (cca 10 hodin) a bezproblémovou funkci. To vše MP-270 splňuje a navíc přidává opravdu dobrý zvuk. Negativem je určitě absence klasické nabíječky vestavěného akumulátoru, protože nabíjení přes USB port počítače je nepraktické a přehrávač navíc nelze během cca 80-ti minut  nabíjení používat. O trochu negativněji by hodnocení vyznělo pokud by si přehrávač pořídil někdo, kdo sportu neholduje. V této cenové kategorii na trhu existuje spousta podobných přístrojů s mnohdy lepším designem a z hodnotnějších materiálů a s lepším dílenským zpracováním. V takové konkurenci by měl pozici určitě ještě těžší.

Autor recenze: Štepán Kubín